Mám speciální plán pro tento svět
- Původní dílo
- I Have a Special Plan for This World
- Autor
- Thomas Ligotti / Current 93
- Publikováno
- Aktualizováno
Úvod
(Dnešní noci v jejích očích
Záře jest o dnešní noci
Tak jasné jsou, že vzpláti by mohli
Fountainbleu o dnešní noci
Tak laskavá je
Tak živoucí
Nemyslí na mě
Požehnej jejímu srdéčku
Až na kost prohnilému
Hrajíc si na něco
Jak veselá, skotačivá to nuda
Tak zábavná je o dnešní noci
Potěšením je o dnešní noci
Mohl bys na chléb ji namazat
Tak sladká je o dnešní noci)
1
Až pryč bude každý, kohos kdy miloval
Až hotovo bude vše, cos mít kdy chtěl
Až čas zastří všechny noční můry tvé
Jak bezduchý maják zářící
Či zatmění oslepující, těch mnoha strašlivých tvarů tohoto světa
Až budeš klidný a radostný
A konečně zcela úplně sám
Pak, ve velké nové temnotě
Konečně provedeš svůj speciální plán
2
Jeden by měl mít plán, zvolal kdos ve stíny obrácen
A jež spící či mrtev zdál se mi
Představ si, řekl, všechno to maso požívané
Ty zuby zařezávajíc se v něj
Ten jazyk vychutnávajíc jeho chuť
A ten hlad po té chuti
Teď dej pryč to maso, řekl
Dej pryč ty zuby a ten jazyk
Dej pryč vše tak, jak to je
To byl můj plán
Můj vlastní speciální plán pro tento svět
Naslouchal jsem těm slovům a ani na chvíli nepochyboval
Zda ten tvor, jež spící či mrtvý zdál se mi, přiblížit by se mohl někdy své vizi
I ve svých nejhlubších snech
Či své nejdelší smrti
Neboť já slyšel o plánech, o vizích takových
A věděl jsem, že nehledí dostatečně daleko
Neboť to, co pro plán vyžadováno bylo
Potřebovalo jít dál, za jazyk a zuby a hlad a maso
Dál, za kosti a samotný prach z kostí a vítr co přišel by odvát ten prach pryč
A tak, začal jsem snít o temnotě, jež byla tu dávno před černem noci
A podivně zářícím světlu
Jež nezadalo si nic se svitem dne
3
Ten den, zdát by se mohl jako ty ostatní
Jedenkrát více pocítíme to šimravé chvění
Jedenkrát více sevře nás ten velký drásavý strach
Však po dni tom, nebudou následovat další
Neboť mám plán
Jistý velmi speciální plán
Už žádné světy jako tento
Už žádné dny jako tamten
4
Jen čtyři cesty jsou jak zemřít, mohl mi sardonický duch vyjeviti
Je umírání, nastávajíc relativně náhle
Je umírání, nastávajíc relativně postupně
Je umírání, probíhajíc relativně bezbolestně
Je tu smrt, co plna bolesti jest
A tak, různými způsoby kombinovány jsou
Ta náhlá a ta postupná
Ta bezbolestná a ta útrpná
Mít jen čtyři cesty jak zemřít
A už žádné další
I poté, co ten hlas utichl
Naslouchal jsem zda znovu promluví
Po uběhlých hodinách a dnech a rocích
Naslouchal jsem dalších slov
Ale jediné, co slyšel jsem, byly slabounké ozvěny připomínající mi
A už žádné další
A už žádné další
Bylo to tehdy, co začal jsem spřádat pro tento svět
Jistý speciální plán?
5
Není způsobu jako utéci z tohoto světa
Proniká až do tvého spánku
A je jeho podstatou
Jsi chycen ve svém vlastním snění
Tam, kde žádného prostoru není
A jsi navždy držen tam, kde není žádný čas dán
Nemůžeš dělat nic, co řečeno nebylo ti
Neexistuje naděje pro útěk z tohoto snu
Jež nikdy nebyl tvůj
Samotná slova tebou vyřčená, pouze jeho slovy jsou
A ty mluvíš jako zrádce
Pod jeho nepřetržitou trýzní
6
Je mnoho takých, co na tomto světe plány mají
A sní o divokých a rozsáhlých reformacích
Ze spánku slyšel jsem je mluvit
O elegantních mutacích
A zákeřných anhilacích
Slyšel jsem šeptat je v rozích domů pokřivených
A v uzounkých zadních uličkách tohoto zkřiveného skřípajícího vesmíru
Jež oni by, novými návrhy svými, do latě srovnali
Ale každý z těch nedomyšlených plánů
Chorý jest v srdci svém
Neb oni tento svět vidí, jako by osamocen a jedinečný byl
A ne pouze jako jeden z mnoha nespočetných
Jejichž noční můry pronikají
Jako ohyzdná zahrada ze semene jediného klíčící
Ze spánku slyšel jsem tyhle snílky mluvit
A stojím tu čekajíc na ně
Jako na vrcholku potemnělého schodiště
Oni netušíce nic o mě
Ani o tajemstvích mého speciálního plánu
Zatímco já znám každý jejich pokřivený skřípající krok
7
Byl to hlas někoho, kdo ve stínech vyčkával
Kdo měsíc pozorujíc, čekal až za roh zabočím
A do úzké uličky vstoupím
A postojím s ním v otupělém odlesku měsíčního svitu
Pak řekl mi
Šeptajíce
Že můj plán nedomyšlen byl
Že můj speciální plán pro tento svět byl strašlivý omyl
Protože, řekl, není co dělat a není kam se dát
Není nic čím být a není nikdo koho znát
Váš plán je omyl, opakoval
Tento svět je omyl, odpověděl jsem
8
Děti ho vždy následovali
Když viděli hopkat ho opodál
Jaký srandovní krok
Jaký srandovní pán
Srandovní, srandovní, srandovní pán
Občas je rozesmál
Rozesmál je, ach ano, to dokázal
To dokázal, dokázal, dokázal, dokázal
Ach jak, až váleli se z toho
Jednoho dne, vzal je na místo jež znal, na zvláštní místo
A vyprávěl jim věci o tomto světě
Tomto srandovní, srandovním, srandovním světě
Což, občas, rozesmálo je
Rozesmál je, ach ano, to dokázal
To dokázal, dokázal, dokázal, dokázal
Ach jak, až váleli se z toho
Pak ten srandovní mrňavý mužík, co rozesmál je
Občas to dokázal
Jim odhalil svůj speciální plán
Svůj velmi speciální srandovní plán
Vědíc, že porozumí
A možná se občas zasmějí
Rozesmál je
Ach ano, to dokázal
To dokázal, dokázal, dokázal, dokázal
Jejich oči se pod víčky rozzářily
Až váleli se z toho
9
Poprvé, dozvěděl jsem se fakta tato od šílence
V temné a tiché místnosti, co zatuchlým prostorem a časem čpěla
Není žádných lidí
Nic takového
Lidský fenomén je jen souhrn těsně stočených vrstev iluzí
Každá vinoucí se na tom nejvyšším šílenství
Že existují osoby jakéhokoliv druhu
Když jediné, co být může, jsou bezduchá zrcadla
Smějící a vřískající při jejich promenádě
V nekonečném snu
Ale když zeptal jsem se toho blázna, co bylo to, jež vidělo se v těch zrcadlech
Při jejich nekončené promenádě zatuchlým prostorem a časem
On jen pohupoval se a usmíval
Pak rozchechtal se ve vřískot
A v jeho černých prázdných očích
Na chvíli zahlédl jsem, jak v zrcadle
Beztvarý odstín božství
V odletu z tohoto zatuchlého nekonečna
Času a prostoru a ze všeho nejhoršího
Snů tohoto světa
Mého speciálního plánu pro smích
A vřískot
10
Šli zhlédnout jsme jedno malé představení
Jež inscenováno bylo ve staré kůlně
Za okrajem města
A v jeho počátku, vše zdálo se v pořádku
Miniaturní jeviště s oponou v temnotě zářilo
Zatímco ty loutky, na svých provázcích, před našima očima poskakovaly
A v jeho počátku, vše zdálo se v pořádku
Pak ale nastal zvrat nepatrný
Postřehnut některými (včetně mě)
Kdož představení v tichosti opustili (já ne)
Neboť jsem tušil kam věci spějí
Jak se dovádění těch loutek podivnějším stalo
A ty křehké struny se napínaly
Těmi drobnými tahy mrňavých končetin
Zděšení popadlo ostatní okolo mě
A odvraceje se, opouštěli představení
Jež inscenováno bylo ve staré kůlně
Za okrajem města
Ale já svědkem chtěl být toho, co nikdy nemohlo být
Vidět jsem chtěl, co nešlo zřít
Pouze ten moment, co završení katastrofy provází
V němž loutky se obrátí čelit mistru loutkaři
11
Byl soumrak a já stál v šedavém oparu rozlehlé prázdné budovy
Když tu ticho obohaceno bylo zvučným hlasem
Všechny věci tohoto světa, řekl
Jen jedné podstaty jsou
Pro niž slov není
To je ta větší část, jež začátku, ni konce nemá
A ta jedna podstata tohoto světa, pro niž slov nemůže býti
Je krom všech věcí tohoto světa
To je ta menší část, jež měla začátek a bude mít i konec
A pro kterou slova počata byla, jen aby ji vylíčila
Ty malé zlomené bytosti tohoto světa, řekl
Ty začátky a konce tohoto světa, řekl
Pro něž slova počata byla, jen aby je vylíčila
Teď odstraň ta slova a co zbude, otázal se mne
A já stál v soumraku té rozsáhlé prázdné budovy
Však neodpověděl jsem
Ta otázka ozývala se stále dokola a dokola
Však zůstal jsem potichu, dokud ozvěny neutichly
A jak soumrak ve večer přešel, cítil jsem můj speciální plán
Pro nějž slov není
Směřovat ku větší temnotě
12
Jsou tací, nemajíc žádných hlasů
Či žádní, jež někdy promluví
Kvůli věcem, jež znají o tomto světě
A věcem, co pociťují o tomto světě
Neboť myšlenka mozek naplňující
Jež mozkem narušeným jest
Neboť bolest tělem prostupující
Jež tělem poškozeným jest
V dalších světech existují
Nesčetných dalších světech
Každý z nich stojíc osamocen v nekonečné prázdné černotě
Pro níž žádná slova počata nebyla
A kde žádné hlasy nedokáží promluvit
Když mozek naplněn jest pouze myšlenkami narušenými
Když tělo poškozené prostoupeno jest pouze bolestí
A stojí osamoceno ve světě, nekonečnou prázdnou černí obklopeném
A existuje ve světě, pro nějž žádný speciální plán není
13
(Až pryč bude každý, kohos kdy miloval)
Až pryč bude každý, kohos kdy miloval
Až hotovo bude vše, cos mít kdy chtěl
Až čas zastří všechny noční můry tvé
Jak bezduchý maják zářící
Či zatmění oslepující, těch mnoha strašlivých tvarů tohoto světa
Až budeš klidný a radostný
A konečně zcela úplně sám
Pak, ve velké nové temnotě
Konečně provedeš svůj speciální plán
Až pryč bude každý, kohos kdy miloval
Až hotovo bude vše, cos mít kdy chtěl
Až čas zastří všechny noční můry tvé
Jak bezduchý maják zářící
Či zatmění oslepující, těch mnoha strašlivých tvarů tohoto světa
Až budeš klidný a radostný
A konečně zcela úplně sám
Pak, ve velké nové temnotě
Konečně provedeš svůj speciální plán